Chcete vědět, proč se o Spa-Francorchamps mluví s takovým respektem a proč vidí tuto trať fanoušci F1 jako legendární? Může za to kombinace historie, profilu trati a výjimečných událostí, které se zde udály. Dnes je tato ikona Velké ceny Belgie výjimečnou událostí v kalendáři Formule 1 a není to náhoda.

(Zdroj: depositphotos.com)
Okruh Spa-Francorchamps vznikl krátce po 1. světové válce jako projekt v Ardenách. V roce 1920 ho navrhli Jules de Thier a Henri Langlois van Ophem.
Původně se jednalo o trojúhelníkový okruh z veřejných cest mezi Francorchamps, Malmedy a Stavelot o délce přibližně 15 kilometrů. První plánovaný závod v srpnu 1921 byl zrušen kvůli nízkému počtu přihlášených, takže premiéra přišla až o rok později. Hned od úvodu si trať získala pověst extrémně rychlého a technicky náročného okruhu.
Umístění v ardénské krajině dávalo původnímu Spa velmi členitý profil s převýšeními a rychlým tempem, které se měnilo podle toho, jak se cesta zvedala a klesala. Okruh přitom leží ve Valonsku u města Spa přibližně 50 km od Lutychu.
K původním technickým vlastnostem trati již od úvodu patřilo i to, že se jezdilo na veřejných cestách, takže šířka a povrch nebyly všude stejné a jezdci museli počítat s tím, že někde bude cesta rychlejší, jinde zas ne. Dlouhé úseky mezi obcemi vytvářely přirozeně vysokorychlostní okruh, což bylo pro piloty atraktivní.
Další typickou črtou původní trati bylo počasí, které se v této oblasti mění rychle a na tak dlouhém okruhu dokázalo překvapit i tím, že podmínky nebyly všude stejné. Statistiky později ukázaly, že až třetina závodů se odehrála za mokra.
Spa byl okruh, který si uměl vyžádat respekt už od úvodu, například jako Monaco. V kalendáři závodů se objevil už při zrodu šampionátu Formule 1.
V roce 1950 se zde jezdilo na tehdejší dlouhé a rychlé verzi okruhu, která byla na svou dobu riskantní. Auta postupně zrychlovala, ale trať se měnila jen málo, proto se stále více řešila bezpečnost. Po vážné nehodě v roce 1966 tlak ještě narostl a v sezóně 1969 se závody nekonaly, jelikož je jezdci bojkotovali a žádali úpravy.
V 70. letech se tak trať modernizovala, podobně jako mnohé jiné v kalendáři Formule 1. Organizátoři nejprve zkoušeli řešení v podobě bariér v nejvíce riskantních místech, ale postupně se ukázalo, že bez velké přestavby to nepůjde.
Klíčový je tak rok 1979. Právě tehdy vznikla zkrácená verze Spa, ale rychlost a ardénský charakter si okruh ponechal. Start se přesunul na jiné místo, zatímco cíl ještě po určitou dobu zůstal původní, takže startovní a cílová čára byly od sebe daleko, a to až 660 metrů. Dnes je už uspořádání standardní a obě jsou na stejném místě.
Dnes je Spa okruh, který přináší rychlá místa jako Imola, ale i pasáže jako Hungaroring. V roce 2007 se upravil závěr trati, zatáčka Bus Stop se změnila na jednodušší šikanu, ale ikonické úseky Eau Rouge a Blanchimont zůstaly původní.

(Zdroj: depositphotos.com)
Na Spa-Francorchamps se událo několik památných soubojů a prsty v nich většinou měly ty největší legendy F1 ve své éře. Není to náhoda.
Už na úplném začátku historie trati vyhrál Velkou cenu Juan Manuel Fangio v roce 1950. O rok později na to navázal Giuseppe Farina a následně dvě další výhry přidal Alberto Ascari. Ze silných jmen 60. let zde dominoval i Jimi Clark.
V 70. letech se do listiny šampionů zapsali Jackie Stewart 1973 a Niki Lauda v letech 1975 a 1976 a Mario Andretti v roce 1979. V 80. letech si trofeje z okruhu odnesli například Alain Prost či Ayrton Senna. Ten zde vyhrál v roce 1985 a poté od roku 1988 až do roku 1991. O rok později ho vystřídal Michael Schumacher.
Ten zde, společně s Damonem Hillem, dominoval v 90. letech i na úvod 21. století. Tehdy se zde odehrál ikonický předjížděcí manévr mezi Mikou Häkkinenem a Michaelem Schumacherem v sezóně 2000, ale titul nakonec získal Němec.
V novodobé historii se mezi vítěze okruhu zapsali Räikkönen v letech 2004 až 2007, Vettel v sezónách 2011, 2013 a 2017, Hamilton v letech 2010, 2015, 2017, 2020 a 2024 a Max Verstappen v letech 2021 až 2023. Více než kdekoli jinde, právě v Spa-Francorchamps platí, že zde většinou vyhrávali favoriti.
Spa Francorchamps je okruh, kde se čísla řeší skoro stejně jako závody. Má za sebou 69 Velkých cen a jezdci zde dosahovali rekordy v každé éře F1.
Pokud se podíváme na časové maximum, traťový rekord kola v závodě je 1:44,701 při průměrné rychlosti 240,822 km/h a tato čísla zajel Sergio Pérez v roce 2024. Když přijde řada na kvalifikaci, tam se laťka posouvá ještě výše, nejrychlejší kolo má hodnotu 1:40,510 s průměrem 250,864 km/h a patří Oscarovi Piastrimu z roku 2025.
Zajímavé je, jak se čísla měnila s konfiguracemi okruhu, neboť každá verze měla úplně jiné tempo. Předválečný rekord je 5:04,1 z roku 1937, poválečný okruh má rekord 3:13,4 z roku 1973 a moderní konfigurace je právě zmiňovaný rekord 2024.
Do statistik patří i roky, kdy Spa v kalendáři chybělo, ačkoliv šlo pouze o dvě sezóny. Velká cena Belgie se nejela v roce 2003 a poté znovu v roce 2006, přičemž v pozadí byly problémy kolem tabákové reklamy a toho, jak se s ní okruh a organizátoři museli vyrovnat. Právě v roce 2006 přitom obhájil titul Španěl Fernando Alonso.
Dnešní délka trati je 7.004 m a závody se zde jezdí na 44 kol, což znamená celkovou délku přes 308 km. Na trati je 19 zatáček, ale až 70 % její délky se jede na plný plyn. Převýšení dosahuje 200 metrů a kapacita tribun je až 100.000 pro všechny diváky.
